|
|
ODA jako aktér formování pravice a českého konzervatismu
Brožová, Karolina ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Cílem této diplomové práce bude charakterizovat formování českého konzervativního a pravicového smýšlení v politické praxi, jenž se tehdy v komunistickém prostředí zdálo být něco naprosto nepředstavitelného. Kořeny anglosaského konzervatismu sice sahají již po 18. století, ale těžko ho v tuto dobu jako moderní ideologii definovat. Jeho význam se vyvíjel a měnil časem, nicméně v určitých směrech by se dalo říci, že základní principy konzervatismu se zachovaly dodnes. V této práci se budu odrážet především z hodnot, jako je svoboda, rovnost, vlastnictví, tradice a morálka, protože právě z těchto hodnot ODA, jakožto hlavní aktér, kterým se práce primárně zaobírá, a který ve společnosti formované komunismem a vidinou socialismu jakožto jediné možné cesty vzniku pravicové politiky, čerpal.
|
|
|
Pravice a levice
Toman, Jonáš ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Chmel, Jan (oponent)
Pravice a levice Abstrakt Tato práce stojí na dvou pilířích, resp. částech. Tou první je pojednání a výklad k tomu, co je pravolevé spektrum, zda má nějaké alternativy, popřípadě jaké, a v čem tkví jeho přednost oproti ostatním koncepcím klasifikace politického spektra. Druhá část je náhledem do historie pravolevého dualismu, jeho zrození a proměn v čase od vzniku až po rok 1989 ve snaze ukázat proměnlivost politického konfliktu především v konkrétních obdobích, ale i ve vztahu k místu. První část práce se soustředí na pravolevý dualismus jako takový a to, co pod ním rozumíme, zmiňuje některé konkurenční koncepce a vybrané přímo vysvětluje. Závěrem nechybí pokus o syntézu dvou až tří koncepcí do finálního schématu, které se snaží neopustit pravolevé dělení, ale zároveň mu dodat na vypovídající hodnotě. První pasáž historické části práce se zabývá dvěma zásadními revolucemi, které otřásly západním světem a na jejichž konci vznikly demokracie téměř v té podobě, jak je známe dnes. Práce otevírá náhodnost vzniku pojmů pravice a levice čistě podle toho, ve které části sálu zaujaly místo nositelé konkrétních názorových proudů, a jakým způsobem byl tento mechanismus vynucen zasedacím pořádkem a nakolik byl čistě náhodný. Následuje porovnání americké revoluce s francouzskou a vytýčení jejich rozdílností a příčin...
|
|
|
Examining the causes of the recent rise in right-wing terrorism within the Western world
Collins, Jonathan ; Kazharski, Aliaksei (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Nárůst pravicových teroristických incidentů je nový fenomén, který se šíří po celém západním světě. Zvýrazněním této události je exponenciální nárůst incidentů spojených s krajně pravicovými útočníky za posledních pět let. Práce využívá k prozkoumání těchto rostoucích výskytů klíčovou teorii Davida Rapoporta o moderních vlnách terorismu. Rapoport tvrdí, že určitelné cykly extremismu jsou tvořeny podtržením společenských, ideologických a politických tlaků. Proto se projekt pomocí Rapoportových kritérií zaměřuje na zjištění, zda nárůst extrémně pravicového násilí představuje novou vlnu terorismu. Studie poskytuje rozsáhlou analýzu s využitím Globální databáze terorismu a propojuje výzkum zaměřený na porozumění domácímu výskytu pravicového terorismu s obecnými vzory a tématy probíhajícími v západním světě. Nadnárodní (Německo, Skandinávie, Spojené království a USA) srovnávací povaha pátraní dále vicově extremistické případy hodnocením charakteristik útočníků a incidentů v různých socio národních prostředích. Závěrem z empirické analýzy smíšených metod je, že společná témata a vzorce dat splňují Rapoportovi charakteristické vlnové podmínky v rámci mezinárodní povahy fenoménu, množství aktivity, pobídky a společné převládající energie. Výzkum navíc prokazuje existenci mnoha vzájemně propojených a zahrnujících...
|
|
|
Vzestup populismu v Německu a Rakousku. Porovnání stranických programů AfD a FPÖ.
Ježková, Simona ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje rakouskému a německému populismu zastoupeného skrze Svobodnou stranu Rakouska (Freiheitliche Partei Österreichs, FPÖ) a Alternativu pro Německo (Alternative für Deutschland, AfD). Práce se soustředí na stranické programy do voleb do rakouské Národní rady a německého Spolkového sněmu, které konaly shodně v roce 2017. V těchto volbách obě dvě strany zaznamenaly velký procentuální zisk, a tak můžeme hovořit a nárůstu popularity populismu. Zatímco v Rakousku patří FPÖ k etablovaným stranám, které jsou stálou součástí parlamentu, AfD je strana zcela nové hnutí, které se na německé politické scéně objevilo teprve v roce 2013. Právě proto je zajímavé analyzovat, jakým způsobem se volební programy stran od sebe liší, a čí rétorika je ostřejší. Hlavním cílem práce je zjistit, jaký způsobem zpracovávají FPÖ a AfD určité tematické okruhy charakteristické pro pravicový populismus. Jedná se o ochranu národních hodnot a proticizinecký narativ, antisystémové postoje, euroskepticismus a sociálně-ekonomické otázky. V úvodní teoretické části bude vymezen pojem populismus, jeho charakteristika a zmíněné okruhy vymezeny budou popsány, tak aby mohly být použity pro vyhodnocení analýzy. Analytická část pak přináší samotné porovnání programů stran, ve kterém dochází ke zjištění, že oba...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Důvody pravicové volby studentů v Praze
Balha, Alan ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem, které v České republice dosud nebylo zkoumáno. Práce je zaměřena na volební chování studentů veřejných vysokých škol. Konkrétně se jedná o studenty společenskovědních a humanitních oborů v Praze. S ohledem na výsledky zahraničních studií, kde tito studenti zpravidla inklinují k volbě levicových stran a kandidátů, se výzkum zaměřuje na studenty volící pravicové strany a kandidáty. Cílem práce je určit, z jakého důvodu mají čeští studenti opačné preference než jejich kolegové v západních demokraciích. Data jsou získána z rozhovorů se studenty, kteří hlasovali ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v letech 2010 i 2013 a minimálně v jednom kole voleb prezidentských v roce 2013. Rozhovory jsou strukturovány do několika tematických celků jako rodina, přátelé, studium, apod., které odpovídají předpokládaným vlivům na volební chování. Analýza rozhovorů ukázala, že u respondentů má na jejich volební preference největší vliv rodina, středoškolské studium i média včetně Facebooku. Funkce přátel spočívá spíše ve vzájemném utvrzování se o vlastních postojích. Analýza dále odhalila, že respondenti ve svém okolí neznají téměř nikoho, kdo by volil levici a ani tyto lidi nevyhledávají. Je ale možné, že se dotyční od své volby distancují z obav z reakcí...
|
|
|
Vývoj pravicových politických stran v České republice v letech 1996-2006
Hlinovský, Šimon ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Šurda Malcová, Karolína (oponent)
Mým cílem v této bakalářské práci je analýza vývoje systémových pravicových stran na české politické scéně od roku 1996 do roku 2006. Budu se zde zabývat všemi pravicovými stranami, které se v tomto období vyskytovaly v Poslanecké sněmovně. Zatímco Občanská demokratická strana patří stabilně mezi dvě nejsilnější české politické strany a KDU - ČSL byla v uvedeném období také stabilně součástí Poslanecké sněmovny a s výjimkou období vlády Miloše Zemana byla vždy dokonce součástí vládní koalice, menší pravicové strany prošly mnoha změnami. Po vytvoření vlády Miloše Zemana, tolerované ODS, utvořily menší pravicové strany Čtyřkoalici. Ty měly rozdílný osud. Zatímco Unie svobody a KDU - ČSL byly po volbách v roce 1998 v Poslanecké sněmovně, ODA se voleb nezúčastnila a DEU v nich neuspěla. Čtyřkoalice se ale nedočkala voleb v roce 2002 v plné sestavě, protože z ní kvůli finančním problémům byla vyloučena ODA. Nástupnická Koalice se rozpadla po volbách. Přesto se ale obě strany staly součástí vlády spolu s ČSSD pod vedením Vladimíra Špidly. ODS prošla v průběhu zkoumaného období dvěma významnými změnami. První z nich byl pád druhé vlády Václava Klause, ze které odešla ODA a KDU - ČSL. Navíc se od ODS odštěpila Unie svobody. Přesto Václav Klaus přežil tuto aféru ve funkci předsedy ODS. Václav Klaus pak z čela ODS...
|
|
|
Český stranický systém a jeho vývoj po roce 1989: Liberální strany v českém stranickém systému
Rozsypal, Michael ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Šurda Malcová, Karolína (oponent)
Práce se zabývá vývojem českého stranického systému po přechodu k demokracii po roce 1989. Výzkum se zaměřuje především na vývoj liberálních stran a jejich ukotvení v českém stranickém systému. Liberálním stranám se v České republice dlouhodobě nedaří udržet vysokou přízeň voličů. Cílem práce je analyzovat vznik, vývoj a případný rozpad liberálních stran a zodpovědět otázku, proč se strany nemohou etablovat ve středu politického spektra. Výsledky sněmovních voleb pravidelně ukazují, že je zde prostor získat 7-15% hlasů především z řad střední třídy, intelektuálů a městských voličů, přesto se žádnému subjektu v polistopadovém vývoji nepodařilo tuto podporu udržet déle než jedno volební období. V práci je popsán vznik a vývoj liberalismu ve světě i v českých zemích, je popsáno jeho zařazení v pravolevém dělení politického spektra i rozdíl mezi politickým a ekonomickým liberalismem. Páteří práce jsou výsledky voleb, především těch sněmovních, s čímž souvisí vývoj českého stranického systému. Vlastní kapitola je věnována liberálním stranám v minulosti i současnosti a v závěru práce je odpovídáno na v úvodu položené výzkumné otázky.
|
host ::
RSS.